English
DeutschVíte, jaký je rozdíl mezi použitím soukromého motorového vozidla na žádost zaměstnance a na žádost zaměstnavatele? Pokud jde o výši náhrady jízdních výdajů, tak VELKÝ.
Pokud totiž zaměstnanec použije při pracovní cestě vlastní (anebo jím zapůjčené) vozidlo
- se souhlasem zaměstnavatele (například proto, že mu nevyhovuje jet vlakem jako původním dopravním prostředkem, kterým ho zaměstnavatel na pracovní cestu vyslal, a proto zaměstnavateli navrhne, že pojede vlastním autem), náleží mu náhrada jízdních výdajů ve výši odpovídající ceně jízdenky na určený hromadný dopravní prostředek; to znamená, že zaměstnanec má nárok na náhradu ve výši ceny jízdenky, toť vše;
- na žádost zaměstnavatele (například proto, aby se minimalizovala doba čekání na navazující spoje nebo z důvodu odpadnutí potřeby noclehu), má nárok na výrazně vyšší kompenzaci. Za každý ujetý jeden km zaměstnanci přísluší základní náhrada a k tomu i náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu.
Jak to víme? Říká to § 157 odst. 2 (souhlas zaměstnavatele, tzn. včetně žádosti zaměstnance) a odst. 3 (žádost zaměstnavatele) zákoníku práce. Na první pohled rozdíl někdy nemusí mít být zřejmý, ale jak vidno, částky náhrad mohou být v důsledku toho dost rozdílné. Proto je důležité mít průkazně podloženo, za jakých podmínek bylo soukromé vozidlo zaměstnance při pracovní cestě použito.
Pokud zaměstnanec použije vlastní vozidlo z vlastní iniciativy, ale bez souhlasu zaměstnavatele, na náhradě jízdních výdajů mu nepřísluší nic.