Aktuální novela zákoníku práce umožní zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby se dohodli, že si zaměstnanec bude rozvrhovat pracovní dobu sám – a to nejen při práci na dálku jako dosud, ale nově i při práci na pracovišti zaměstnavatele. Přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy:
OD KDY?
Od 1. 1. 2025.
JAK?
Na základě písemné dohody zaměstnance se zaměstnavatelem.
KTEŘÍ ZAMĚSTNANCI?
Samorozvrhování lze sjednat se zaměstnanci v pracovním poměru i s dohodáři.
NA CO JE DOBRÉ PAMATOVAT?
Na jasné a konkrétní nastavení podmínek tak, aby v praxi vše fungovalo k oboustranné spokojenosti. V dohodě tak doporučujeme upravit např. povinnost dodržovat maximální délku směny, nepřetržitý denní a týdenní odpočinek a zákonné přestávky v práci na jídlo a oddech, nebo vyloučit možnost pracovat v noci a o víkendu, kdy zaměstnanci jinak náleží zákonné příplatky ke mzdě.
JE NUTNÉ VÉST EVIDENCI PRACOVNÍ DOBY?
Ano, i v těchto případech je zaměstnavatel povinen vést evidenci pracovní doby. Je tak vhodné v dohodě sjednat nezbytnou součinnost zaměstnance.
JAK JE TO V PŘÍPADĚ PŘEKÁŽEK V PRÁCI A DOVOLENÉ?
Pro účely překážek v práci, čerpání dovolené, pracovní cesty, náhrady mzdy za svátky a případně i v dalších případech určených zaměstnavatelem se vychází z fiktivního rozvrhu pracovní doby, který musí předem určit zaměstnavatel. Zároveň při některých osobních překážkách v práci (např. návštěva lékaře) zaměstnanci nepřísluší náhrada mzdy.
LZE DOHODU VYPOVĚDĚT?
Ano, s 15denní výpovědní dobou (nedohodnou-li se strany jinak). Pak pracovní dobu rozvrhuje klasicky zaměstnavatel.
S jakýmikoliv dalšími dotazy i se zavedením samorozvrhování do praxe Vám rád pomůže pracovněprávní tým LTA.