Nové povinnosti při vysílání zaměstnanců

Od 1. dubna 2017 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., v platném znění), zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění) a dalších právních předpisů, která se zpožděním implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU, týkající se prosazování směrnice o vysílání pracovníků.

Novela zejména ukládá nové administrativní povinnosti v souvislosti s vysíláním zaměstnanců – především se jedná o povinnost uchovávání kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu zaměstnanců (tedy nejčastěji pracovních smluv) v místě jejich vyslání na území ČR, a to včetně českého překladu. Novela dále specifikuje náležitosti evidence vyslaných zaměstnanců, kteří jsou občany členských států EU, kterou je povinen vést přijímající zaměstnavatel se sídlem na území ČR.

Změnou § 319 zákoníku práce pak novela zavádí institut ručení přijímajícího zaměstnavatele na území ČR za výplatu mzdy v minimální zaručené výši a příplatků za práci přesčas vyslaných zaměstnanců, k němuž může dojít za zákonem stanovených okolností. Nebude-li prokázána skutečná délka výkonu práce, bude se mít za to, že zaměstnanec vykonával na území ČR práci po dobu 3 měsíců.