Newsletter 10/2022

By NOVINKY

Daňová podpora využívání nízkoemisních vozidel

Lenka Pazderová

  1. Zdanění příjmu ze zaměstnání

Novela zákona o daních z příjmů účinná od 1. 7. 2022 změnila výši částky, která se považuje za příjem zaměstnance při bezúplatném poskytnutí firemního vozidla pro služební i soukromé účely. Za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla se nově přidaňuje:

  • 0,5 % vstupní ceny vozidla, pokud je k soukromému použití poskytnuto vozidlo nízkoemisní,
  • 1 % vstupní ceny vozidla v ostatních případech.

Za nízkoemisní vozidlo se považuje silniční vozidlo kategorie M1, M2 nebo N1, které nepřesahuje emisní limit CO2 ve výši 50 g/km a 80 % emisních limitů pro látky znečišťující ovzduší v reálném provozu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. 6. 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6), v platném znění. Za nízkoemisní vozidlo se tedy, zjednodušeně řečeno, budou považovat bateriová elektrická vozidla, vodíková vozidla s palivovým článkem, plug-in hybridy a případně elektrická vozidla s prodlouženým dojezdem – za předpokladu, že splní environmentální parametry stanovené výše uvedenou normou.

Nové ustanovení § 6 odst. 6 zákona o daních z příjmů se uplatní již pro zdaňovací období roku 2022. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za měsíce leden až červen 2022 skončené před 1. 7. 2022 se použije postup dle původního znění zákona, tj. přidanění 1 % vstupní ceny vozidla bez ohledu na typ vozidla. Zaměstnancům, kteří firemní nízkoemisní vozidla pro soukromé účely používali i v prvním pololetí letošního roku, bude snížení výše nepeněžního příjmu na 0,5 % vstupní ceny vozidla zohledněno v ročním zúčtování za rok 2022, příp. se promítne do potvrzení o příjmu od zaměstnavatele vystaveného pro účely sestavení daňového přiznání za rok 2022. Všechna ostatní pravidla týkající se výpočtu výše nepeněžního příjmu z titulu používání firemního vozidla pro soukromé účely (včetně minimální částky nepeněžního příjmu ve výši 1 000,- Kč/měs.) zůstávají nezměněna.

  1. Změny v odepisování dobíjecích stanic

Stroje nebo zařízení a elektrická rozvodná zařízení pro napětí 1000 V a nižší, sloužící výlučně k dobíjení vozidla, které má elektrický pohon nebo pohon kombinující spalovací motor a elektromotor (kódy CZ‑CPA 27.11.50 a 27.12), tj. klasické dobíjecí stanice i tzv. wallboxy, jsou od 1. 7.2022 přeřazeny ze 3. do 2. odpisové skupiny.

U majetku pořízeného před 1. 7.2022 a technického zhodnocení tohoto hmotného majetku dokončeného a uvedeného do stavu způsobilého obvyklému užívání před tímto dnem je možné od července 2022 změnit odpisovou skupinu a tento majetek v následujících zdaňovacích obdobích odepisovat již ve 2. odpisové skupině. Tento postup není povinný.

 

Změna sazeb stravného a náhrad za používání silničních motorových vozidel s účinností od 20. 8. 2022

Miroslav Pešek

Ministerstvo práce a sociálních věcí využilo svého zmocnění v mimořádném termínu upravit sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, stravné a průměrnou cenu pohonných hmot.

S účinností od 20. 8. 2022 došlo Vyhláškou č. 237/2022 Sb. k následujícím změnám:

  • Zvýšení ceny benzinu 98 oktanů

Cena za 1 litr automobilového benzinu 98 oktanů se zvýšila ze 40,50 Kč na 51,40 Kč. Tato cena se použije, pokud zaměstnanec není schopen doložit nákup benzinu dokladem.

  • Zvýšení stravného

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné nově nejméně ve výši:

  1. a) 120 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
  2. b) 181 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
  3. c) 284 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Vyhláška změnila i limity stravného pro zaměstnance ve veřejném sektoru. Pro tyto zaměstnance nově platí rozmezí stravného 120 Kč až 142 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin. Tato změna má mimo jiné následující dopady:

  • zvýšení maximální výše peněžního příspěvku na stravování (tzv. stravenkový paušál), která je u zaměstnance osvobozena od zdanění, a to na 99,40 Kč (142 Kč x 70 %).
  • zvýšení daňově uznatelné částky stravného poskytovaného ve formě poukázek na stravování na 99,40 Kč.

 

Daňová uznatelnost nákladů na zajištění stravování zaměstnanců při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště

Barbora Kratochvílová

Koordinačním výborem č. 593/18.05.22 byla se zástupci finanční správy řešena problematika daňové uznatelnosti nákladů na zajištění stravování zaměstnanců při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště.

Dle zákona o daních z příjmů je daňově uznatelným nákladem stravné poskytnuté zaměstnanci na služební cestě. Není však blíže řešena uznatelnost nákladů zaměstnavatele na zabezpečení bezplatného stravování zaměstnance na služební cestě (vyjma informace v pokynu GFŘ D-22 o uznatelnosti nákladů na stravování ve vztahu k účasti na školení). Z tohoto důvodu byla v rámci Koordinačního výboru řešena otázka, zda při jiných pracovních cestách (výjezdy k obchodním partnerům, akce pro zákazníky), je daňová uznatelnost těchto nákladů přípustná.

GFŘ souhlasilo se závěrem, že na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelné náklady na zajištění stravování zaměstnanců (veškerého jídla i všech nápojů a souvisejícího servisu) na pracovní cestě anebo cestě mimo pravidelné pracoviště podávané formou snídaně, oběda nebo večeře, pokud oprávněnost výše uplatňovaného daňového náladu poplatník prokáže a za předpokladu, že jsou vyloučeny excesivní situace, ze kterých je zřejmé, že způsob stravování hrazeného zaměstnavatelem má převážně nebo pouze charakter odměňování zaměstnance zaměstnavatelem a je nepřiměřený s ohledem na okolnosti pracovní cesty.

Na straně zaměstnance není příjem v podobě bezplatně zajištěného stravování hrazeného zaměstnavatelem na pracovní cestě nebo cestě mimo pravidelné pracoviště předmětem daně.

NOVINKY V DPH PRO ROKY 2023 A 2024

Milena Drábová

 

Novela zákona o DPH 2023

Novela zákona o DPH (sněmovní tisk č. 254), která by měla vstoupit v platnost od 1. 1. 2023, je nyní na pořadu jednání aktuální schůze Poslanecké sněmovny, přičemž se v nejbližší době očekává její projednání ve druhém čtení.

 

Tato novela by měla mimo jiné zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH na 2 000 000 Kč. Novela by měla zároveň umožnit zrušení registrace plátcům jejichž obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhl částku 1 000 000 Kč, ale nepřesáhl částku 2 000 000 Kč.

 

Další změny se pak týkají zejména kontrolního hlášení, kdy vláda navrhla prodloužit pětidenní lhůtu pro reakci na výzvu správce daně na 17 dnů v případě doručování do datové schránky. Plátce by měl mít nově povinnost podat i tzv. „nulové kontrolní hlášení“. Redukovány by měly být pokuty za nepodání kontrolního hlášení.

 

Novela zákona o DPH 2024

Vnějším připomínkovým řízením prochází novela zákona o DPH, která by s účinností od 1. 1. 2024 měla zavést novou administrativní povinnost pro poskytovatele platebních služeb (tedy zejména pro banky) týkající se evidence o přeshraničních platbách a jejich příjemcích. Tato povinnost se bude vztahovat na všechny poskytovatele platebních služeb, kteří je poskytují v tuzemsku, tedy i těch, kteří nemají v České republice sídlo, ale mají zde pobočku. Ti by nově měli vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích a informace z této evidence podávat elektronicky finanční správě datovou zprávou v předem stanovené formě a struktuře, a to do konce měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí.

 

Povinnost vést evidenci o přeshraničních platbách a jejich příjemcích vznikne v případě, že poskytovatel evidované platební služby poskytne příjemci evidované platební služby odpovídající více než 25 přeshraničním platbám za kalendářní čtvrtletí. Do součtu těchto plateb pro vznik povinnosti vést evidenci se platba započítá pouze v případě, že bude státem usazení příjemce nebo příkazce tuzemsko. Evidovat se budou platby přijaté z jiného členského státu a platby plynoucí do třetí země.

 

Evidovány budou zejména následující údaje: kód BIC poskytovatele evidované platební služby, jméno nebo obchodní firma příjemce platby, jeho DIČ, IBAN / BIC, adresa a konkrétní údaje o jednotlivých přeshraničních nebo vrácených platbách, jakými jsou např.: datum a čas platby, částka a měna, členský stát původu platby.

 

Jedná o povinnou implementaci směrnice Rady (EU) 2020/284, jejímž cílem je vznik Centrálního elektronického systému platebních informací (CESOP). Tento systém by měl být schopen agregovat pro jednotlivé příjemce všechny platební informace týkající se DPH a umožnit získat úplnější přehled o platbách, které v Evropské unii příjemci plateb (tj. podniky) obdrželi od plátců (tj. spotřebitelů nakupujících on-line). Systém CESOP umožní kontaktním úředníkům Eurofiscu provádět křížovou kontrolu platebních údajů s informacemi o DPH.

 

 

POMOC SPOLEČNOSTEM V SOUVISLOSTI S ENERGETICKOU KRIZÍ

Marek Demo

Vláda 14. 9. schválila program podpory pro subjekty, které mají zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu v důsledku mimořádně prudkého růstu jejich cen. Subjekty budou moci od 1. listopadu čerpat podporu v celkové výši 30 miliard korun, která bude poskytována formou dotace na způsobilé výdaje. Podpora bude poskytnuta na období od 1. února do 31. prosince 2022 a srovnávat se bude toto období s průměrnými náklady na energie v minulém roce.

O podporu budou moci žádat subjekty, které vykonávají podnikatelskou činnost v zemědělství, lesnictví, rybářství, těžebním a zpracovatelském průmyslu a prokážou se smlouvou o dodávkách plynu s roční spotřebou vyšší než 630 MWh nebo v případě elektřiny jsou napojeny na vysoké či velmi vysoké napětí.

Výše podpory se bude lišit podle toho, zda bude žadatelem energeticky náročný podnik. Tyto podniky budou mít nárok až na 200 mil. korun, přičemž podpora bude činit 50 % způsobilých výdajů, u některých druhů odvětví až 70 %. Ostatní subjekty budou mít nárok na podporu ve výši 30 % způsobilých výdajů a získají maximálně 45 mil. korun.

Vláda také připravuje program podpory pro malé a střední podniky bez ohledu na jejich energetickou náročnost. Rámec této podpory však musí nejprve projednat a schválit Evropská unie. Evropská komise by o návrhu měla hlasovat 30. září. V případě, že dojde k přijetí tohoto nařízení, promítne ho Vláda do národního řešení. Na základě toho by mělo být mezi tyto podniky rozděleno dalších 30 miliard korun.

TRANSFER PRICING dopady

Získání podpory přinese dodatečné otázky zejména těm subjektům, které dodávají své produkty spojeným osobám. Mělo by přijetí podpory ovlivnit cenu těchto řízených transakcí?

V souladu se Směrnicí OECD o převodních cenách bude nutné před formulací odpovědi zjistit, zda podpora představuje pro jeho příjemce materiální skutečnost. Je-li tomu tak, je nutné podporu považovat za relevantní ekonomickou podmínku, kterou je nezbytné vzít v potaz při dokládání souladu s principem tržního odstupu.

Návod na vhodný postup lze pravděpodobně hledat i ve Směrnici OECD, která se týkala reflexe dopadů vládních opatření spojených s COVID-19 do cenotvorby mezi spojenými osobami: šíření korononaviru, stejně jako vývoj cen na energetických trzích, není a nebyl pod kontrolou ani jedné ze stran vnitroskupinové transakce. Bylo by proto v rozporu s principem tržního odstupu předpokládat, že pouhé přijetí státní podpory by automaticky mělo ovlivnit cenu řízené transakce.

Mezi aspekty, které je třeba zvážit, patří např. oprávněnost, účel, doba trvání a další podmínky stanovené vládou při poskytování pomoci. Rozhodnutí v souladu s principem tržního odstupu zároveň zahrnuje vyhodnocení toho, jak skupina reagovala na přijetí vládní pomoci obecně v minulosti.

Opominout nelze ani právní podmínky, které by mohly omezit nebo dokonce znemožnit možnost příjemce upravit cenu své vnitroskupinové transakce o přijatou vládní podporu, a tím vyloučit  její „vývoz“ do zahraničí.

 

Novela zákona o evidenci skutečných majitelů

Soňa Macurová

Dne 1. 10. 2022 nabyla účinnosti novela zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů (dále jen „zákon o ESM“). Novela má za cíl napravit transpozici tzv. IV. AML směrnice ve znění tzv. V. AML směrnice, jelikož některá ustanovení příslušných směrnic byla do českého právního řádu převzata nesprávně.

Nejdůležitější změny zákona o ESM spočívají ve změně definice skutečného majitele a omezení výjimek z evidenční povinnosti.

U společností, jejichž skuteční majitelé byli do evidence skutečných majitelů zapsáni tzv. automatickým průpisem a u většiny společností, jejichž skutečný majitel se v důsledku novely zákona o ESM nemění, dojde v informačním systému evidence skutečných majitelů k úpravě pojmů Ministerstvem spravedlnosti. Dle důvodové zprávy k novele zákona o ESM jde o cca 95 % společností.

Změny budou v informačním systému provedeny postupně, a to v průběhu 1 měsíce ode dne účinnosti novely zákona o ESM. Po uplynutí této doby je vhodné, aby společnosti náhledem do evidence skutečných majitelů prověřily, zda byly údaje o jejich vlastnické struktuře uvedeny do souladu s novelou zákona o ESM. Odpovědnost za správnost údajů v evidenci skutečných majitelů mají společnosti.

Společnosti se složitou vlastnickou strukturou, u kterých k automatické úpravě nedojde, budou muset podat nový návrh na změnu zapsaných údajů.  V této souvislosti je vhodné uvést, že pokud společnost měla zapsaného skutečného majitele v souladu s původním zněním zákona o ESM (resp. neměla evidenční povinnost), bude návrh na uvedení údajů o vlastnické struktuře do souladu s novelou, osvobozen od soudního poplatku. To platí pouze za předpokladu, že návrh na zápis bude podán do 6 měsíců ode dne účinnosti nové právní úpravy. Tato lhůta koresponduje k lhůtou, která je společnostem stanovena pro uvedení údajů v evidenci skutečných majitelů do souladu s novelou zákona o ESM.

Společnosti jsou tedy povinny zajistit soulad zápisu s novou právní úpravou do 1. 4. 2023, to platí i pro subjekty, které před účinností novely neměly evidenční povinnost.

Pro úplnost uvádíme, že v případě, že společnost nesplnila svou povinnost dle původního znění zákona o ESM, výše uvedená lhůta pro ni neplatí a společnost se vystavuje riziku sankcí.

Nová definice skutečného majitele

Co se týče změny vymezení skutečného majitele, již se nebudou rozlišovat pojmy „osoba s koncovým vlivem“ a „koncový příjemce“, ale skutečným majitelem bude každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádání (§ 4 zákona o ESM).

Údaj o povaze postavení skutečného majitele se tak zúží pouze na to, zda je přímý, či nepřímý, a na to, zda se jedná o skutečného majitele

  • materiálního, tj. ten, kdo právnickou osobu vlastní nebo kontroluje;
  • náhradního, tj. nelze-li žádného skutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osobě rozumně požadovat nebo uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv právnická osoba, která nemá skutečného majitele; nebo
  • formálního – formální skutečný majitel je dán právní fikcí ve vztahu k fundacím, obecně prospěšným společnostem a právních uspořádání, kdy u těchto subjektů platí, že jejich skutečným majitelem je jejich zakladatel, resp. další řídící osoby.

Postavení skutečného majitele společností bude založeno na následujících skutečnostech: 

Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba (tj. materiální skutečný majitel), která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání

  • má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %;
  • má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %;
  • uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo
  • uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.

Omezení výjimek z evidenční povinnosti

Jak je již výše uvedeno, další změna spočívá v zúžení výjimek z evidenční povinnosti dle § 7 zákona o ESM a doplnění obecného materiálního testu, na jehož základě je možné dospět k tomu, že právnická osoba nemá skutečného majitele.

Výjimka z evidenční povinnosti bude nadále platit pro stát a územní samosprávné celky a subjekty, které jsou těmito subjekty vlastněné či ovládané.

Výše zmíněný materiální test, spočívá ve stanovení vyvratitelné domněnky o neexistenci skutečného majitele pro školy zřizované státem, veřejné výzkumné instituce, státní podniky apod. Pro tyto subjekty to znamená, že dokud nebude prokázán opak, nemají evidenční povinnost.

Údaje o skutečném majiteli budou muset nově evidovat okresní a regionální komory, politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů, společenství vlastníků jednotek a honební společenstva. Ve většině případů však dojde k automatickému průpisu, změna by tedy pro tyto subjekty neměla přinést finanční ani administrativní zátěž.

Změny v ochraně spotřebitele

Marek Demo

Poslanecká sněmovna v současnosti projednává vládní návrh zákona, který by měl přinést značné změny v právu na ochranu spotřebitele. Zmiňovaný návrh, který je nyní projednáván ve druhém čtení, se sestává ze dvou částí, a to z novely zákona o ochraně spotřebitele a novely občanského zákoníku. Vláda tímto návrhem reaguje na aktuální znění směrnice Evropského parlamentu upravující ochranu spotřebitele na unijní úrovni.

Jelikož se jedná o rozsáhlý návrh zákona, který přináší také mnoho legislativně technických a systematických změn, rozhodli jsme se seznámit Vás s několika vybranými novinkami v právu ochrany spotřebitele.

První výraznou novinkou je reakce na nežádoucí praktiku některých podnikatelů, která spočívala v umělém navýšení původní ceny při poskytnutí slevy na určité zboží. Tímto jednáním docházelo ke klamání spotřebitele ze strany prodávajícího. Spotřebitel měl na základě informací poskytnutých ze strany prodávajícího pocit, že ušetřil značnou částku, i když ve skutečnosti ušetřil mnohem méně, či dokonce neušetřil vůbec. Nově bude mít prodávající povinnost při prodeji zboží uvádět informaci o nejnižší ceně, za kterou bylo zboží v posledních 30 dnech prodávajícím nabízeno. V případě, že by prodávající tuto svou povinnost neplnil, hrozí mu pokuta až ve výši 5 000 000,- Kč.

Další novinka se týká zejména provozovatelů e-shopů. Při uzavírání smlouvy prostřednictvím online tržiště by měl spotřebitel vzít na vědomí, že uzavřením takové smlouvy se zavazuje k zaplacení. V současnosti dochází k uzavření takové smlouvy nejčastěji stiskem tlačítka s nápisem např. „objednat“. Dle zákonodárce je toto z pohledu ochrany spotřebitele nedostatečné, neboť z použití takového ovládacího prvku není jasně patrná povinnost spotřebitele za objednané zboží nebo službu zaplatit. Nově by tedy měl provozovatel e-shopu použít tlačítko, nebo jiný ovládací prvek, s nápisem např. „objednávka zavazující k platbě“ nebo „závazně potvrďte nákup“. Ačkoli se tato nová povinnost může zdát ne příliš důležitou, sankce, který za její nesplnění provozovateli e-shopu hrozí, je značná. Za nesplnění této povinnosti totiž hrozí pokuta až do výše 4 % celkového ročního obratu provozovatele e-shopu, popř. do 50 000 000,- Kč, v případě, že údaj o ročním obratu není znám.

Problematika prodeje výrobků, které jsou vydávány za totožné s výrobky prodávanými v dalších členských státech Evropské unie, ačkoli takové výrobky mají podstatně odlišné složení nebo znaky než výrobky prodávané v jiných členských státech, bylo v posledních letech velké téma. Zákonodárce na toto jednání reaguje tak, že ho nyní řádí mezi tzv. nekalé obchodní praktiky. Podnikatel, který by porušil zákaz používání nekalých obchodních praktik by se vystavil sankci až do výše 5 000 000 Kč.

Návrh zákona přináší mnohé další změny, o kterých Vás budeme informovat v dalších vydáních našeho newsletteru. Jak už jsme uvedli výše, tento návrh zákona je nyní prochází legislativním procesem, proto ještě může doznat zásadních změn.