English
DeutschNejvyšší soud České republiky nedávno řešil otázku nároku na dovolenou v případě, že zaměstnanec pro zaměstnavatele nepracoval v důsledku toho, že mezi stranami probíhal soudní spor o platnost výpovědi. Jelikož se tato otázka dotýká evropského práva, které nárok na dovolenou výslovně zakotvuje, obrátil se Nejvyšší soud na Soudní dvůr Evropské unie (dále také „SDEU“) s předběžnou otázkou. Předběžná otázka je jakási možnost konzultace právní otázky týkající se unijního práva s SDEU.
Podle směrnice EU má každý zaměstnanec nárok na placenou dovolenou v trvání minimálně čtyř týdnů ročně. Tento nárok je základním sociálním právem Evropské unie. Dále čl. 31 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie potvrzuje tento nárok jako zásadní sociální právo.
SDEU dovodil, že pokud je zaměstnanec protiprávně propuštěn a poté znovu přijat (výpověď soud jako neplatnou zruší), nesmí být jeho nárok na dovolenou omezen kvůli skutečnosti, že během určitého období pro zaměstnavatele nepracoval, a to i v případě, kdy zaměstnanci byla vyplacena náhrada mzdy za celou dobu protiprávního propuštění. Zaměstnavatel je povinen po znovupřijetí zaměstnance mu umožnit vyčerpat dovolenou, na níž mu vznikl nárok během doby, kdy probíhalo soudní řízení, nebo mu ji proplatit, pokud se dohodnou na rozvázání pracovního poměru dohodou. Fakticky má tak zaměstnanec nárok na regeneraci pracovních sil prostřednictvím dovolené i za dobu, kdy pro zaměstnavatele vůbec žádné pracovní síly nevynakládal.
K podobnému závěru již v minulosti došel i Ústavní soud ČR (sp. zn. II. ÚS 2522/19, ze dne 10. 12. 2020). Výkladem čl. 7 odst. 1 citované směrnice se již v roce 2020 zabýval také SDEU. I ve svém rozsudku ze dne 25. 6. 2020 ve spojených věcech C-762/18 a C-37/19 se SDEU jednoznačně vyjádřil, že zaměstnanci vzniká právo na dovolenou i po dobu vedení sporu o neplatnosti výpovědi, v níž ve skutečnosti nevykonává pro zaměstnavatele práci poté, co byl ze strany zaměstnavatele nezákonně pracovní poměr ukončen.
Tímto rozhodnutím tak Soudní dvůr Evropské unie potvrdil další nárok zaměstnance, v případě úspěchu v pracovněprávním sporu ohledně neplatnosti výpovědi. Pro personální praxi z toho tedy i nadále plyne, že pokud se společnost soudí se zaměstnancem o platnost rozvázání jeho pracovního poměru, musí počítat s tím, že pokud zaměstnanec ve sporu uspěje, bude mu přiznána dovolená i za dobu, po kterou spor běžel. Není výjimkou, že tyto soudní spory trvají tři a více let, což může být v praxi spojeno s významnou finanční zátěží pro zaměstnavatele.
Zdroj: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:62022CJ0057