Obchodní zástupci – práce na dálku?

V souvislosti s loňskou novelou zákoníku práce, která pro práci na dálku stanovila povinnost písemné dohody o výkonu takové práce, se v praxi objevily otázky, kdy se vlastně jedná o „práci na dálku“. Typickým příkladem je situace obchodních zástupců, kteří v rámci své pracovní náplně objíždí jednotlivé zákazníky a na cesty vyráží převážně z domova. Obdobným případem mohou být také servisní technici a další profese, které velkou část své pracovní doby tráví mimo provozovnu zaměstnavatele. Je nutné i s těmito zaměstnanci uzavírat dohodu o výkonu práce na dálku?

Obecně zaměstnanec vykonává práci buď na pracovišti zaměstnavatele, anebo na jiném dohodnutém místě. Pracovištěm zaměstnavatele lze přitom zjednodušeně rozumět pracoviště, které je určitým způsobem pod kontrolou zaměstnavatele – a tímto pracovištěm je i místo výkonu práce během pracovní cesty zaměstnance, na kterou zaměstnavatel zaměstnance vysílá a určuje podmínky jejího konání. Teprve tehdy, pokud se obě strany dohodnou, že práce bude vykonávána také na „jiném dohodnutém místě“, se jedná o práci na dálku s povinnou dohodou.

Výkon práce na pracovní cestě tedy není výkonem práce na dálku a není pro její účely potřeba uzavírat písemnou dohodu o výkonu práce na dálku dle § 317 zákoníku práce. Ale pozor – při pracovních cestách obchodních zástupců bývá běžné, že v souvislosti s jejich prací je potřeba vyřídit i další administrativní záležitosti nad rámec přímé obchodní činnosti. Pokud tyto činnosti zástupce nevykonává výlučně z kanceláře u zaměstnavatele, ale typicky před či po skončení pracovní cesty ze svého domova, případně pro tento účel využije prostory u zákazníka, už se o práci na dálku v režimu § 317 zákoníku práce jednat bude.

Je tedy důležité nezapomenout: pokud zaměstnanec, byť sporadicky nebo nahodile vykonává práci i odjinud než z pracoviště zaměstnavatele a nejedná se o pracovní cestu, je nutné mít uzavřenou písemnou dohodu o výkonu práce na dálku. A to nejen proto, že to zákon předepisuje, ale také z důvodu vyřešení nároku na náhrady za práci na dálku – v dohodě lze totiž sjednat, že zaměstnanci žádná náhrada nenáleží. Bez takového ujednání jinak zaměstnanec nárok na náhradu má a může se jejího vyplacení domáhat až tři roky nazpět.

Zajímají vás další aspekty práce na dálku? Zvažovali jste využití paušální náhrady za práci na dálku a nejste si jisti jejím daňovým režimem? V případě jakýchkoliv dotazů neváhejte kontaktovat náš pracovněprávní tým pod vedením Alice Mlýnkové. I naši daňoví a účetní poradci včetně partnera LTA Tax Roberta Koleňáka jsou vám plně k dispozici.