Dohoda o poskytnutí neplaceného volna jako nezákonný nástroj řešení nedostatku práce na straně zaměstnavatele

Nejvyšší soud České republiky dne 23.08.2022 (ve věci 21 Cdo 496/2022) rozhodl, že k dohodě o poskytnutí neplaceného volna mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřené za účelem překonání období, ve kterých zaměstnavatel nemá pro zaměstnance dostatek práce, například v období trvání protiepidemických opatření, se nepřihlíží. Zaměstnanci za toto období náleží minimálně zákonem stanovená náhrada mzdy nebo platu a zaměstnavatel se povinnosti poskytnout tuto náhradu nemůže zprostit uzavřením dohody o poskytnutí neplaceného volna.

V projednávaném případě byl zaměstnavatel, zabývající se provozováním zahraniční zájezdové dopravy, značně zasažen protiepidemickými opatřeními přijatými v souvislosti s pandemií covid-19. Z důvodu nedostatku práce pro své zaměstnance uzavřel s jedním ze svých zaměstnanců, který byl řidičem zájezdního autobusu, dohodu o poskytnutí neplaceného volna.

Po několika měsících, kdy se situace nezlepšovala, vyzval zaměstnavatel zaměstnance „k prodloužení“ stávající dohody o poskytnutí neplaceného volna. Zaměstnanec však takovou dohodu odmítl podepsat a následně okamžitě zrušil svůj pracovní poměr z důvodu nevyplácení mzdy, respektive její náhrady, zaměstnavatelem.

Zaměstnavatel se žalobou domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, neboť se na základě dohody o poskytnutí neplaceného volna domníval, že nebyl povinen zaměstnanci mzdu ani její náhradu vyplácet.

Nejvyšší soud rozhodl, jak již bylo uvedeno výše, že zaměstnavatel byl povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele (konkrétně z důvodu nedostatku práce pro zaměstnance). Povinnost vyplácet zaměstnanci náhradu mzdy je v tomto případě stanovena přímo zákoníkem práce. Této povinnosti se zaměstnavatel nemůže zprostit, a to ani dohodou o poskytnutí neplaceného volna uzavřenou se zaměstnancem, jelikož by se tím zaměstnanec vzdal svých práv, což zákoník práce nepřipouští. Z tohoto důvodu se k dohodě o poskytnutí neplaceného volna nepřihlíželo a okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance bylo platné.

Zaměstnavatelé, kteří řešili nebo řeší dočasný nedostatek práce pro své zaměstnance tímto nebo obdobným způsobem, by tedy měli zpozornět. Samotná skutečnost, že zaměstnanec s popsaným řešením nastalé situace souhlasí, ještě neznamená, že se jedná o postup, které je v souladu se zákonem.